Give me More! - 1.Díl

13. března 2014 v 20:20 | Lost Bloody Rose |  Give Me More!
Tak.. :) Přináším vám další povídku.. :) Řekla jsem, že budu psát dvě.. :D Tak píši dvě.. :)
Doufám, že se vám tahle povídka bude líbit! :)
PS: Cale je ve skutečnosti starší.. :D Jen jsem v téhle povídce dala starší o jeden rok Caroline.. :D
PS: Carolinina máma měla být mrtvá, ale nechala jsem to takhle.. :)
Přeji příjemné čtení! :)



Pohled Caroline:

Nikdy jsem si nemyslela, že ten kluk bude tak otravný. Víte, když jsem se narodila tak jsem se automaticky měla stát osobní služkou nějakého bohatého spratka... Když mi bylo šestnáct začala jsem u něj doopravdy pracovat. Nikdy jsem si nemyslela, že to bude takový idiot!
Jeho chování! Všechno mě šíleně rozčilovalo!
Je jen o rok mladší, ale chová se hrozně...
Jsem u něho teprve dva roky a mám toho dost! Je pravda, že se trochu změnil, ale i tak...

"Pane Cale... Jestli toho okamžitě nenecháte, tak vám asi ublížím." Přestala jsem uklízet a podívala jsem se na něj. Za žádnou cenu si nechtěl obléct ten jeho pitomej smoking.
"Ale no tak. Caroline- chan... Neříkej, že se ti moje tělo nelíbí," zasmál se a odvážně se na mě podíval. Musela jsem uznat, že tělo mělo to děcko dokonalé.
Pořádně jsem se nadechla: "Jestli si to neoblečete do deseti sekund, tak vám dám domácí práce navíc!"
Zamračil se a pak se zasmál a začal se oblékat. Nechápu, jak tohle děcko má převzít takový velký podnik. Raději bych pracovala u jeho bratra. Jenže je škoda, že on o podnik totálně nestojí a není taky pravé dítě svého otce. Smůla...
"Caroline- chan? Jak se zavazuje ta kravata?" nadzvedl jedno obočí a koukl se na mě. Povzdechla jsem si a přišla k němu.
"Víte stačí, kdyby jste si to někdy našel na netu, nebo tak...," zabručela jsem a kravatu mu uvázala. Usmál se na mě.
Popošla jsem od něj trochu a koukla se na něj. Teď vážně vypadal jak dospělý a ne jak nějaké děcko.
"Půjdeš tam se mnou, že? Nechci se tam zase nudit." mrkl na mě.
"Je to vaše povinnost a myslím, že jste něco zapomněl říci," zavrčela jsem. Nenáviděla jsem, když mě bral na takové akce. Nebyla jsem na tohle stavěná.
"Oh.. Ano děkuji za uvázání kravaty," přišel ke mně a políbil mě sladce na ruku. Rozpačitě jsem mu ruku vytrhla.
"Neměl by jste tohle furt dělat.. Mei- chan si pak dělá starosti Pane," jemně jsem se na něj usmála. Byla jsem na tohle jeho chování vcelku zvyklá. I když to někdy přesahovalo jistou mez.
Byl to školní playboy a myslel si, že prostě dostane každou.. Myslím, že ve škole se mu to povedlo. Skoro každý týden má novou holku. Prostě čím více si užije tím lépe. Taky bych chtěla zkusit žít takový život.
Tohle, ale pro něj bohužel skončí až si vezme Mei- chan.
"Děje se něco? Vypadáš zamyšleně," natočil hlavu.
"Ne Pane, nic se neděje... Je čas vyrazit, pojďme." Otevřela jsem dveře.
"Počkat? To tam chceš jít takhle?" zamračil se a prohlédl si mě od hlavy k patě. Měla jsem na sobě sukni po kolena a halenku. Prostě oblečení normální služky.
"Ano? Nebudu tam s vámi pořád," pokývala jsem hlavou. Zamračil se. Přišel ke mně a první co udělal tak, že mi sundal brýle. Nosila jsem je jen na dálku, ale občas se prostě stalo, že jsem je měla furt.
"Vypadáš hrozně... Budu se za tebe stydět, pokud se nepřevlečeš," mrkl na mě a položil brýle na stůl.
Zamračila jsem se na něj, ale nechala se odtáhnout, protože jinak bychom tam asi nejeli...

Jakmile mě jeho ostatní služky daly trochu dokupy ukázala jsem se před ním.
"Wow... Nemám slov! Vidíš? Tohle je o hodně lepší!" usmál se na mě. Neměj tak sladký úsměv Cale...
"Děkuji Pane... Teď, ale máme spoždění," zamračila jsem se hned, jakmile jsem se podívala na hodiny.
"Je to v pořádku. Hvězda večera vždy chodí pozdě." Ach, teď je jako na řadě ten jeho arogantní postoj. Závidím tomu děcku... Má vždy to co chce... Já jsem teď ráda, že se vůbec uživím. Protože moje máma je vážně nemocná a táta utekl. A sestra... Ta ani nevím kde je. Naposledy se ozvala před rokem.

Nasedli jsme do auta a nechali se odvést do podniku, kde se odehrával večírek. Byl to konkurent AHS. Ty lidi jsem neměla ráda, ale syn ředitele byl vážně v pohodě. Rozhodně nebyl jako Cale.
Někdy musím říci, že mi vážně připomínal opuštěné kotě a někdy byl jak nějaký mlsný kocour. Jeho chování se měnilo jak na běžícím pásu. Prostě Cale.
"Pane... Musíte sedět takhle rozvaleně?" nechápala jsem, proč ho musím pořád napomínat.
"Ano.. Jestli chceš tak pojď za mnou a ukaž mi jak mám sedět," zase se mnou koketoval. Bože, byla jsem snad jediná služka co se s ním nevyspala. Nechápala jsem ho... To jsou chlapy tak závislí na sexu?
Zavrtěla jsem hlavou a nechala ho jak je. On jen pokrčil rameny a dál seděl tak jak seděl. Nakonec si mě začal ještě prohlížet.
"Děje se něco Pane?" byla jsem z toho vážně nervózní.
"Ano děje.. Nikdy jsem si nevšiml, že jsi tak pěkná. Jsem si jistý, že to dělá to oblečení a to, že jsi bez brýlí," mrkl na mě a já protočila očima. Zase ty jeho kecy.
"Jsem ráda, že mě takhle chválíte Pane, ale bohužel se teď soustřeďte na večírek. Víte, že tam nejste jen pro zábavu." Byla jsem naprosto formální. Musím říci, že to se mnou sice něco udělalo. Byla jsem ráda, když mě chválil, ale bohužel si to nemohu připouštět moc k srdci. Vždyť si jen dělá srandu...

Přijeli jsme tam a já mu otevřela dveře.
"Ach Cale- kun!" vykřikla jedna dívka a vrhla se mu do náruče.
"Aoi. Co jsem ti říkal? Takhle na veřejnosti?! To chceš aby o nás všichni věděli?" prskl a odstrčil ji pryč.
"Proč by o nás nemohli vědět? Vždyť jsi si Mei ještě nevzal a ani ji nechceš!" prskla na něj se slzami v očích. Hned jsem to pochopila. Další dívka, co byla jím využitá. Chudino... Měla jsi raději hned po prvním sexu odejít. Nevím co jím vždycky Cale nakecá.
Nechápala jsem to. Ty holky byly tak blbé, že se mu vlastně sami od sebe nabízely. Tohle bych já nikdy udělat nemohla. Je mi sice osmnáct, ale jsem furt panna. Proč? Jednoduše. Jsem pořád s Calem nebo ve škole, takže na seznámení nemám čas.
Jsem si vědoma, že jestli to takhle bude pokračovat, tak zemřu asi vážně jako panna. Jak smutné.
"Řekl jsem dost, takže přestaň tak blbě kecat! Stejně si hrozná!" zamračil se a Aoi zůstala zaraženě stát. Rozešel se ke dveřím a já ho následovala.
"Pane sice mi do toho nic není, ale neměl by jste být na dívky takhle hrubý," řekla jsem a podívala se na něj.
"Můžu být jaký chci... Nenávidím holky jako je ona. Je sice pěkná a tělo ujde, ale její chování..." Mávl rukou.
Jsem vážně ráda, že si takhle užíváte. Samozřejmě to myslím ironicky.

"Dobrý den Cale- sama," řekl nějaký pán a potřásl mu rukou. Já se hned uklonila: "Dobrý večer Pane." pronesla jsem jakmile Cale pozdravil.
Teď, když ho tak pozoruji, tak vypadá jak dospělý muž. Nakonec ho, moje někdy přísné chování donutilo se trochu změnit. Jsem za to ráda.
"Hej ty služko! Co to máš na sobě?! Nevíš jak se mají služky oblékat?!" zavrčel na mě někdo. Otočila jsem se na dotyčnou.
"Dobrý den Lady," uklonila jsem se. Vůbec jsem nevěděla kdo to je. Asi nějaká milenka nějakého ředitele.
"Cože? Ty jsi neslyšela co jsem řekla?!" naštvaně na mě pohlédla.
"Omlouvám se za moji troufalost, ale můj Pán Cale- sama mě poprosil abych se takhle oblékla, takže nemám důvod vás poslouchat," mile jsem se usmála. Tyhle rádoby "barbie" jsem nenáviděla. Nepochopila jsem, jak mohou rozkazovat cizímu člověku.
"Tss," řekla a vylila na mě obsah svojí skleničky. Otevřela jsem pusu, když se na čistě bílých šatech udělaly červené flíčky. Sakra, jestli je to červené víno tak to nikdy nevyperu.
"Hups, omlouvám se. Nějak mi ujela ruka," nevinně se usmála. V hlavě jsem na ni také vychrstla víno. Jenže to byla jen pouhá představa. Ve skutečnosti jsem tohle udělat nemohla...
Uklonila jsem se: "To není vaše vina Lady. Jestli mě omluvíte ráda bych se šla převléct." Zaraženě se na mě podívala. Asi si myslela, že mě to vykolejí, ale na tohle jsem také byla zvyklá od Cala. Obvykle mi to dělal. Teď už naštěstí přestal.

Přišla jsem za Calem: "Omluvte mě Pane, ale budu se muset od vás trochu vzdálit. Potřebuji se převléct. Tak pokud mohu."
"Cože? Co se stalo s těmi šaty? Kdo to udělal?" zamračil se.
"Byla to nehoda Pane. Šaty vám zaplatím," uklonila jsem se. Ach jak mě tahle práce nebavila, ale byl tu dosti slušný plat a já potřebovala mámě platit různé doktory a terapie.
"Nemusíš je zaplatit. Bež se raději převléct," zamračil se a uraženě odkráčel. Nechápala jsem co se děje, ale nechala to tak.

Když tak nad tím přemýšlím. Do čeho se mám vlastně převléct? Takhle nemohu chodit, jen bych dělala ostudu.
Přišla jsem za nějakými sluhy, kteří stáli u dveří.
"Omluvte mě, ale nebylo by možné si u vás půjčit nějaké šaty?" mile jsem se usmála a oni přikývli.
Převlékla jsem se do dlouhých černých kalhot a bílé halenky. Musím říci, že to nevypadalo tak špatně.
"Děkuji," usmála jsem se, když jsem je zase uviděla.

"Cale- sama! Cale- sama! Počkejte chvilku!" křičel nějaký chlap na Cala. Věděla jsem, kdo to byl. Tohodle chlapa neměl rád. Byl strašně slizký. Řekla bych, že se ho snad v myšlenkách snaží znásilnit, i když možná by se to Calovy líbilo i s chlapem... Kdo ví...
Dotkhl se ho a Cale se zastavil. Bože, jestli tam hned nepřijdu, tak se něco stane. A on si nemůže dovolit, aby se něco takového stalo. Pošpinilo by to jeho image.
Přišla jsem k němu jen tak tak. Už jsem viděla jak se Cale napřahuje.
"Omluvte mě Pane, ale Pan Cale nemá rád, když se ho takhle někdo dotýká. Jestli víte co tím myslím. Jinak vás musím pochválit sluší vám to," dobře, to poslední byla naprostá lež, ale co jiného jsem měla na uklidnění situace říci? On je takový malý, tlustý a plešatý ředitel firmy KOP.
Říká se o něm, že má poměr ze svými sekretářkami. Co to sakra? Jak s ním někdo může spát?
"Ty jsi jako kdo?" zavrčel a silou mě odstrčil. Zamračila jsem se.
"Jsem osobní služka Pana Cala. Pokud s něčím máte problém, můžete to říci i mně," znovu jsem jej chytla za ruku. Myslím, že jsme na tohodle slizkého úchyla byli alergický oba.
Zamračil se ještě hrozivěji a pak se začal smát.
"No to snad ne! Velkej Pan Cale má chůvu! No to snad ne...," začal se smát. Všichni se na nás otočili. Hrozivě jsem se zamračila.
Cale se otočil: "Co ty-," nedořekl to, protože jsem mu ihned skočila do řeči.
"Pane, omluvte moji nezdvořilost, ale poznáte vy vůbec osobní služku od chůvy? Nebo si jen hrajete na chytrého Pane?" tentokrát jsem na něj nehodila milý úsměv, byl to spíše arogantní a vítězný. Vím, že tohle jsem říkat neměla, ale bohužel, už se to nedalo vrátit zpět.
Zrudl vzteky: "Mě tu nebude poučovat jeho další kurva!" prskl rozzuřeně a dal mi facku. Tentokát jsem totálně nevěděla co mám dělat. Jestli se omluvit.. Nebo.. Nebo sakra co?! Nejraději bych na toho dědka skočila a zmlátila ho.
Jenže... To by se bralo ještě hůře, než to co jsem řekla.
"Pane Kazumo, nevím, jestli můžete takhle mluvit a šahat na moji služku... Aby vás to nestálo nějaké body. Můžu vás rychle potopit," Calův hlas byl jak hlas z pekla. Bylo vidět, že je vážně naštaný. Držel mu pevně ruku. Nakonec ji pustil a otočil se a mě táhl za sebou.
"Pane. Mohl by jste mě prosím pustit?" procedila jsem skrz zuby. Držel mě strašně pevně a mě z toho bolela ruka.
"NE!" zavrčel a přímo mě hodil do auta. Nasedl si a já se zvedla a sedla si na sedačku.
Chtěla jsem od něj trochu poodejít, ale on mě chytl za pas a posadil mě na sebe.
"P- pane... Co to děláte?" zakoktala jsem. Vzal mi mou ruku a položil mi ji na jeho hruď.
"Cítíš jak zběsile mi buší srdce? To mám jen z toho jak o tobě mluvil a to, že ti dal facku... Myslel jsem, že ho tam snad zabiju. Kdyby jsi se do toho nevložila," furt mi držel mojí ruku a díval se mi do obličeje. Jeho výraz, byl teď tak upřímný.
Prosím Cale.. Tohle nedělej!
"Omlouvám se Pane," uhla jsem pohledem. Jeho srdce vážně zběsile tlouklo.
"Mě se nemusíš omlouvat Car," zamumlal a objal mě," nemám rád, když o tobě takhle někdo mluví, nebo na tebe šahá... Prosím, příště kašli na to, že jsi služka a nenech si to líbit."
Co se to sakra děje? Tohle je špatně! Nemělo by se tohle dít! Proč jeho srdce začalo tlouct rychleji?! Proč?!
A proč já se cítím tak krásně nesvá?!
Posunula jsem se trochu od něj.
Chtěla jsem něco říci, ale on mi dal ruku na tvář a políbil mě... Byl to tak sladký a jemný polibek.
V hlavě jsem měla představu, jak mě takhle líbá i někde jinde...
"Mmm...m," ozvalo se mi z pusy a on se uchechtl.
"Pan- pane prosím přestaňte, nejsem vaše hračka. Tohle se mnou nesmíte dělat." Odstrčila jsem jeho ruce a sedla si na jiné sedadlo. Bylo to pro mě trapné, protože nás kdykoliv řidič mohl vidět... A nechci být jeho hračka. To až si najde jiné dámy.
Smutně se na mě díval. Teď byl jak to kotě. Měla jsem sto chutí ho obejmout...
Vím, že když byl menší a něco ho trápilo vždy jsem mu udělala horké kakao a šla ho obejmout. Zajímalo by mě jestli tohle ještě někdy udělám.

Přijeli jsme domů.
"Váš otec vás asi zabije Pane. Odešel jste dříve," otevřela jsem dveře a vešla hned po Calovy.
"Je mi to jedno. Mám hlad a chce se mi spát," zavrčel. Jeho chován se vážně furt měnilo. Odešel nahoru. Byla jsem si jistá, že si nějaké jídlo objedná.
Já si šla raději udělat kávu.
"Nejste nějak brzo doma?" zeptala se mě kuchařka.
"Jo jsme. Nějak se to zvrhlo," pousmála jsem se a ona jen protočila oči.
"Ten chlapec je nenapravitelný." Zavrtěla hlavou. Ráda bych ji řekla, co se tam stalo, ale bohužel. To co se stalo, je jen mezi námi. Jenže ony si furt myslí, že za to vše může Cale. Jak vidím, taky to nemá jednoduché.
Možná bych mu to kakao mohla udělat...

Za pár minut jsem mu už horké kakao nesla do pokoje. Zaklepala jsem mu na dveře a vešla dovnitř.
"Pane, udělala jsem vám kakao na nervy." Dobře. Kakao nebylo na nervy, ale věřím, že mu to pomáhalo.
Nikde nebyl. Položila jsem tácek na stůl a šla se po něm podívat. Byl na balkóně a kouřil.
Vběhl jsem k němu a cigaretu mu z pusy vytrhla.
"Pane! Kouření není zdravé! Měl by jste přestat, ještě nejste ani plnoletý!" zamračila jsem se a cigaretu uhasila a hodila pryč.
Zamračil se: "Nemusíš si o mě furt dělat takové starosti. Jsem to furt já! Já! Já! Víš co by mě zajímalo?! Když si tak pořád u mě... Spala jsi vůbec někdy s někým?" arogantně se usmál a otočil se na mě. Myslela jsem, že se tomuhle tématu vyhnu, ale jak vidím, tak asi ne.
"Omlouvám se Pane," řekla jsem jen. Chci to nějak obkecat a zmizet.
"Neodpověděla si mi na otázku. Špatně," zavrčel a přirazil mě ke zdi. Natočil mi hlavu a políbil mě. No políbil. Spíše začal líbat. Zatím co mi druhou rukou chytl prso.
"Mmm.. Uh P- pane... nechte toho," dostala jsem ze sebe a pak jsem pomalu zastnénala. Nenávidím svoje tělo! Nechápu, proč je tako citilivé.
"Co to sakra? Proč si tak citlivá... Chceš mi snad říci, že jsem první co se tě takhle dotýká? Chceš říci, že jsi pořád panna?" pomalu se zasmál. V jeho očích hrálo pobavení.
Musím říci, že mě jeho chování a slova ranila: "Kdybych řekla ano tak co? Je na tom něco špatně Pane? Bohužel se furt musím starat o vás, takže na svoje zájmy a seznamování nemám čas."
Odstrčila jsem ho a on se začal smát. Dala jsem ruku v pěst.
"Nevím čemu se smějete Pane. Nezdá se mi, že by na tom bylo něco špatného. Teď pokud mě omluvíte... Nemám na vás dnes už náladu," zavrčela jsem a rychle odešla.
Slyšela jsem jak se přestal smát.

Bože! Je to vážně idiot! Tak jsem s nikým nespala no! Nechápu dnešní kluky... Jako kdyby na tom bylo něco špatně! To se mám jako vyspat s každým koho uvidím?
Zatímco kluci můžou. O nich se jen říká, že jsou děvkaři, ale zase tolik se to nebere. Ale holky? Jakmile se s několika klukama vyspí hned je to děvka.

Zavřela jsem se v pokoji a začala brečet. Napřed má o mě starost a pak tohle.. Bože! Nenávidím ho!!!

-------------------------------The End-------------------------------

Snad se vám první dílek líbil.. :)
Doufám, že omluvíte moje chyby či překlepy.. :)
Děkuji!

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Blackshine Blackshine | E-mail | Web | 13. března 2014 v 20:40 | Reagovat

O_O  O_O  O_O  O_O  O_O  O_O  O_O Boží!!! už chci další dílek :D zase si mě nažhavila :D :D

2 Pariah Pariah | Web | 17. března 2014 v 20:37 | Reagovat

Páni musím uzant že píšeš opravdu dobře :-) už se moc těším na další tvé povídky :)

3 Anne-chan Anne-chan | Web | 8. dubna 2014 v 23:35 | Reagovat

*****o***** áááá Cale je tady tak rozmazleneeej xDDD sice takový kluky nemám rádaa ale on je vyjímka :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama