Bloody Prison- 1.Díl

16. dubna 2012 v 18:20 | Lost Bloody Rose |  Bloody Prison
Taky, tady ten první dílek... :) Píšu to i pro učitelku, tak doufám, že se mi to povede a bude se jí to líbit :)) držte prosím palce :)) a prosím, kdybych tam měla chybu, prosím řekněte :D :D :D




Vytrhla jsem mu z pusy cigaretu, nevěřícně se na mě podíval, nevšímala jsem si toho a zlostně pronesla: "Neměl by jste kouřit! Zničí vám to zdraví!"jakmile bleska na semaforu zelená, rozběhla jsem se a nevěřícně koukajícího muže nechala za sebou. Doběhla jsem do školy tak akorát, rychle jsem se přezula a utíkala do třídy. Studuji na střední škole Wadashi, která má za úkol udělat ze studentů zpěváky, herce a skladatele. Studuji tam 2 rokem a musím říct, že se mi tam nehorázně líbí. Jsem na pěveckém oddělení. Abych vám ještě o sobě něco řekla. Jmenuji se Uchiha Suta Aoko a mám 17 let. Žiji se svým otcem v malém bytě, protože moje matka zemřela na rakovinu. Byla skvělá zpěvačka a tak se jí tak trochu snažím vyrovnat, ale zdaleka na ní nemám.
"Slyšeli jste to? Naši školu chce sponzorovat Sutena Seihi."řekla nějaká dívka a já se zastavila. Vážně jsem školu stihla včas.
"Hmm... počkat! COŽE?!"vyjekla a ostatní se na ni koukli.
"Ano, dneska jsem to slyšela od své mámi."usmála se.
"Promiňte, že vám skáču do řeči, ale kdo je ten Sei- cosi."zeptala jsem se zmateně a oni vypadali, že za chvíli omdlí.
"Ty nevíš kdo je to Sutena Seihi! Díváš se vůbec na televizi?!"zamračila se na mě jedna a ta druhá přikyvovala.
"My nemáme televizi."přiznala jsem. Už jsem vážně myslela, že omdlí.
"V jaké době žijete! V pravěku? Jak je možné že nemáte televizi?"uklidnila se dlouhými nádechy.
"Nemáme na ni peníze."připustila jsem.
"Bože,"odfrkla si ta druhá, "Sutena Seihi, je idol, skladatel a úspešný zpěvák, který má za sebou už 4 debuty,"vysvětlila mi a já přikyvovala, " a teď chce sponzorovat naši školu. Je strašně sexy a lístky jsou do 3 hodin vždy vyprodané."
"Kolik mu je?"zeptala jsem se na konec.
"Včera mu bylo 23."usmála se ta první a vypadalo to, že je někde v říši snů.
"Aha, děkuji."zamávala jsem jim a, protože zvonilo, šla jsem si sednout. Měli jsme hodinu dějepisu, který mám moc ráda a vyučuje to naše třídní, která je velmi milá a hodně nás toho naučí.
"Jo a ještě něco.Dneska se máte stavit celá třída za ředitelem a máte jít do nahrávací místnosti."oznámila nám, ještě před tím, než odešla.
"Zajímalo by mě co ředitel chce."pronesl nějakej kluk. Koukla jsem se na něj.
"Možná je to tím Seihim, holky jsou z něho paf."pronesl podrážděným hlasem a podíval se "údajně" na jeho dívku.
"Tss! Nějaká arogantní hvězda!"přikyvoval ten druhý stejně rozlobeně.
"Nevím jestli závidíte, nebo co to děláte, ale když ho neznáte, tak by jste na něm neměli tak ohrnovat nos! Má 4 debuty a podle toho co jsem slyšela od učitelky, tak neprojdete ani s 1!"zastala jsem se Seihiho, i když jsem ho též moc neznala.
"Jsi snad další jeho fanynka? Jestli jo, tak se přidej k nim!"ukázal na hlouček holek, které se hádaly koho je Seihi.
"Nejsem jeho fanynka."oznámila jsem po chvilce.
"Tak co se ho zastáváš?! No jo vlastně, on je jak tvoje máma! Arogantní hvězda, co si myslí, že je snad největší Bůh na zemi! Jsem rád, že chcípla!"křikl na mě. Neudržela jsem se, přišla jsem k němu a vlepila mu pořádnou facku: "To TY jsi tu arogantní tupec, co si myslí, že je král světa! Přestaň o mé matce tak mluvit, když jsi jí neznal!"oplatila jsem mu a utekla na střechu. Tam vždy bylo mé místo, moje tajné místečko, kde jsem se odreagovala a uklidnila. Musela jsem odejít, protože jsem slyšela zvonek na hodinu. Chlapce, který řekl špatné věci o mé mámě, jsem ignorovala. Škola uběhla rychle a celá naše třída šla do nahrávacího studia.
"Dobrý den, dneska, jak jste zjistili máme zkoušku, takže začnu podle abecedy."oznámil a začal říkat jména. Já byla vždy jako poslední, protože moje přijmení je Uchiha Suta.
"A jako poslední Uchiha Suta Aoko," usmál se na mě a podal mi sluchátka, "ukaž co v tobě je, jako tvá matka."
Nasadila jsem si sluchátka, začala hrát hudba a já začala zpívat. Nakonec jsem ještě začala hýbat boky do rytmu.
Ředitel na mě koukal s otevřenu pusou. Skončila písnička a já podala ředitelovi sluchátka.
"To bylo úžasné, Aoko, ty každý den válíš víc a víc, za chvíli budeš lepší něž tvá matka."zazubil se.
"Děkuji, nashle."zamávala jsem mu a zmizela ze školy. Namířila jsem si to domů a cestou jsem si pobrukovala tu melodii. Přišla jsem domů a co mě čekalo... Táta nikde a na stole vzkaz: Vydal jsem se na cestu do světa, nemusíte mě hledat... Táta.
Praštila jsem pěstí do stolu, až to ten chudáček nevydržel a zbořil se.
"Ten BAKA! To si říkáš pravý chlap?!"zařvala jsem, když se za mnou někdo objevil.
"Je tu Uchiha Suta Kano?"zeptal se mě a já vstala.
"Ne není."procedila jsem skrz zuby a podala mu papírek.
"No, dobře, takže tím pádem... Je nám líto, ale tenhle dům už nepatří vám, ale nám."usmál se.
"COŽE!,"vyjekla jsem, "ale co to... co to, sakra! To jsou moje věci! Hej!"zakřičela jsem na ně a začala jsem se s ním prát...

"Takže jsem nakonec skončila tu."usmála jsem se přes slzy na ptáčka, který seděl na kašně.
"Kdyby, mě, ale neodtáhli, je možný, že bych vyhrála."utřela jsem si slzy a podívala se do kabele.
"Dobře, takže tady mám ještě 3000 yenů, mám učebnice a svoji školní uniformu."pronesla jsem a sklesle stoupla.
"To mi vážně nevystačí na nic."začala jsem se propadat do bezmoci a vzteku.
Chytla jsem si hlavu a začala tahat za vlasy: "Co si myslíš ty BAKA otče! Říkám ti, aby jsi vydělal nějaké prachy! Ale né, ty místo toho jdeš někam do světa!"zabručela jsem a sedla si na zem. Povzdychla jsem si. Tohle se vážně může stát jenom mě. Zákon schválnosti.
"TY BAKA! A jak si mám asi vydělat! Jsem puberťačka! Tu asi nevezmou jen tak do práce!!! Tohle tě nenapadlo, že tati!!"zakřičela jsem do nebe a bylo mi jedno, že se na mě všichni dívaj jak na úplnýho blázna. Zvedla jsem se ze studené země a vzala si tašku. Bylo na čase si koupit něco malého na zakousnutí , měla jsem poměrně hlad. Šla jsem do toho nejlevnějšího obchodu co jsem znala a koupila si obyčejnou housku. Ta mě, abych řekla pravdu moc nenasytí. Vztekle jsem si sedla na lavičku a zkřížila jsem si ruce. Klepala jsem se zimou, ale né! Žádná hodná duše se nezastavila, aby se mě, alespoň zeptala co se stalo! To mě raděj ignorovali. Byla jsem čím dál víc vzteklá. Zrovna jsem chtěla vybuchnout, když jsem slyšela někoho hrát na kytaru maminčinu písničku Memories. Šla jsem za zvukem a došla jsem za nějakým klukem. Musela jsem uznat, hrál to moc dobře. Nevím proč, ale začala jsem zpívat, ta melodie jako kdyby sama vyšla z mých úst. Otočili se na mě, ale já to nevnímala, dál jsem zpívala. Když to skončilo, lidé, kteří se tam nahromadili zatleskali, dali nám peníze a odešli.
"Wow! Vydělal jsem si dneska hodně, díky."usmál se na mě a já mu ten klobouk vytrhla z ruky.
"No to teda počkej, já potřebuji taky peníze, rozdělíme se."řekla jsem mu a on přikývl.
"Dobře, tedy... Můžu se jen tak zeptat? co se ti stalo, že jsi na ulici."podíval se na mě, když jsme si dali malou večeři v jedné levné restauraci.
Kousla jsem a naštvaně se na něj koukla: "Můj otec si nadělal dluhy. Když jsem dnes přišla ze školy, na stole byl papír a na něm bylo: Vydal jsem se na cestu do světa, nemusíte mě hledat. Přišly tam nějací týpci, vzali všechno a já se ocitla tady."ukončila jsem to a nabrala jsem si další sousto.
"Aha, to já jednoduše odešel, nebavil mě život, který jsem měl předtím, tak jsem se jednoho krásného dne zbalil. Vůbec jsem nečekal, že svět může být takový ."pokrčil rameny.
"Budu hádat. Nevzali tě do žádné práce."nastala chvilka ticha. Potom přikývl.
"Jo, přesně tak. Jak se jmenuješ?"usmál se na mě. Musela jsem uznat, že byl celkem hezkej.
"Uchiha Suta Aoko."zareagovala jsem okamžitě a potom jsem toho litovala.
"Cože! No počkat! Ty jsi dcera Uchiha Suta Yumi?"nevěřícně to vykřikl na celej podnik, všichni se na nás otočili.
"Jo, ale uklidni se."zašeptala jsem. Pořád se na mě dívali.
"Ty jo, máš vlastně i podobný oči i vlasy,"usmál se, "nikdy bych nečekal, že potkám její dceru."
"No jo no, svět je plnej zázraků... a jak se jmenuješ ty?"zeptala jsem se ho.
"Já jsem..."nedořekl to, protože někdo vstoupil do místnosti...


Doufám, že se dílek líbil :)))
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miku a Asa Miku a Asa | Web | 16. dubna 2012 v 19:43 | Reagovat

super :D už aby bol dalšííííí

2 Dead Pillow... Dead Pillow... | Web | 16. dubna 2012 v 20:38 | Reagovat

Jak já obdivuji lidi co píšou povídky! :D Mě to nikdy nejde a jediné na čem jsem se zmohla byl... no vlastně nic xP
Jinak super! :3 Ten konec je napínavý, tak se těším na další díl! ^__^

3 Katty-Hinata Katty-Hinata | 17. dubna 2012 v 6:49 | Reagovat

To je skvělí :D Ten začátek ;) celý je to skvělí!!! a rychle další dílek :D a můžu mít dotaz? Budeš ještě psát Bad Love? xD

4 BlackShine BlackShine | Web | 17. dubna 2012 v 9:23 | Reagovat

to je teda skvělí!! :D učitelka na to bude čučet jak dobře píšeš :D:D!! jinak chci hned další dílek :)!!!..:D!!!

5 Leila-CHAN Leila-CHAN | Web | 17. dubna 2012 v 14:41 | Reagovat

úžasý, už se těším na další :) :)

6 *DiDi* *DiDi* | Web | 17. dubna 2012 v 16:16 | Reagovat

Bol fakt úžasný :D Ale takto to ukončiť O_O Ty nás tu ale trápiš :-D Rýchlo pokračko !!

7 Danyla Danyla | Web | 17. dubna 2012 v 17:49 | Reagovat

To bolo úžasné ja s toho nemôžem proste super rýchlo ďalší diel :)

8 Sayuri Kijemi Sayuri Kijemi | Web | 18. dubna 2012 v 15:35 | Reagovat

moc pekne dalsííí diel plíís

9 Nyoko-chan Nyoko-chan | Web | 18. dubna 2012 v 18:29 | Reagovat

aaaa... ty ma napínaš, rýchlo další diel :D  :D

10 Ara Ara | Web | 19. dubna 2012 v 15:58 | Reagovat

to je dobrýýýý moc určitě se bude líbit :-)

11 Lairai Lairai | E-mail | Web | 19. dubna 2012 v 17:42 | Reagovat

Až budu mít čas,tak si to přečtu no jsem si jistá že to je skvělá kapitola :D

12 Lee Lee | Web | 20. dubna 2012 v 16:27 | Reagovat

To je ták skvěléééééééééééééééé

13 kissi kissi | Web | 21. dubna 2012 v 21:18 | Reagovat

fakt užasný :-) ty pišeš užasny povidky :-D :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama